Mam na imię Dorota Kaletová, mam 16 lat. W wolnym czasie lubię podróżować i uprawiać sport. Mam nadzieję, że w moich tekstach każdy znajdzie choć jedno zdanie, z którym będzie mógł się utożsamić.
Asi nevím, čím bych chtěla být v životě.
A je to zvláštní,
protože ještě nedávno
jsem měla odpověď připravenou
rychleji než otázku.
Přála bych si toho spoustu.
Vyzkoušet tolik věcí,
procestovat tolik zemí,
umět a vědět všechno.
Ale život je krátký na to,
abychom byli vším,
čím jsme kdy chtěli být.
A přesto vím jednu věc.
Možná už nevím,
čím bych chtěla být,
ale začínám tušit,
kým bych chtěla být.
Chtěla bych být opravdovou ženou.
Chtěla bych být sebevědomá.
Ne hlasitá a tvrdá,
ale tichá a jistá.
Chtěla bych zkoušet nové věci
bez strachu.
Chtěla bych znít
jako písnička Nothing Else Matters.
Klidně a opravdově.
Jako slova, která říkají,
že na některých věcech
nakonec záleží víc
než na všem ostatním.
Chtěla bych přemýšlet
jako písnička Matilda.
S pochopením pro všechny rány,
které lidé nosí potichu v sobě.
A s vědomím,
že se nemusíme omlouvat za to,
že vyrůstáme
a odcházíme ze světa,
který už pro nás není domovem.
Chtěla bych rozumět světu
a důvodu,
proč jsme vlastně tady.
Ale ještě víc bych chtěla
rozumět sama sobě.
Chtěla bych milovat.
Chtěla bych být milovaná.
Ale možná nejvíc ze všeho
se chci naučit
milovat samu sebe.
Chci se na chvíli zastavit
a pochopit,
že možná život není o tom
mít vždycky jasnou odpověď.
A že je to v pořádku.
Možná je život o tom
pomalu růst,
padat
a zvedat se.
A možná nakonec
nechci být dokonalá.
Jen bych chtěla jednou říct,
že jsem získala odpovědi
na to, co jsem potřebovala,
ne jen na to,
co jsem chtěla.
